Krátká historie skupiny Tyls

je velmi dlouhá

Skupina Tyls existuje odjakživa, ale její historie je doložena až od koncertu, kterým doprovázela vznik našeho vesmíru, kdy součástí scénografie byl velký třesk plesk, doprovázený i světelnými efekty. Sice se proslýchá, že ten předcházející vesmír se zhroutil proto, že nemohl vydržet její neutuchající koncert, ale vzhledem k probíhajícímu šetření se k tomu tiskový mluvčí nemůže vyjádřit.

Mezi námi, ono to bylo tak, že těch vesmírů se během našeho neutuchajícího koncertu zhroutilo několik, my sami si jich pamatujeme nejméně šest a nejvíce až i několik set, ale to už si ani moc nepamatujeme. Otázka je ale složitější, kolik vesmírů se zhroutilo si jakž takž pamatujeme, ale nějak si nemůžeme vzpomenout, jestli také nějaké vznikly. Zdá se nám, že ani ne. Prakticky jsme našim nynějším posluchačům všechny ostatní vesmíry zrušili, takže tohle obecenstvo (myslím tím lidstvo) je historicky první, které žije v představě jediného vesmíru. Všechny předchozí vesmíry neměly problém si představit, pochopit a prostudovat několik desítek navzájem se prostupujících vesmírů, které existovaly najednou.

Ostatně on by se k tomu náš tiskový mluvčí mohl vyjádřit, kdybychom nějakého měli. Jenže my máme jen tiskovou zpěvčí. Ona by se k tomu bývala byla vyzpěvádřila, jenže nedočkaví žurnalisté si na to nepočkali, protože zpravodaj Story dostal echo, že Polucie bila poradila . . .
Všichni žurnalisté se rozprchli. Ve Story vyšlo, že "Lucie Bílá porodila" a v Blesku, že "Policie zabila pedofila".

Další epizoda z historie skupiny Tyls vysvětluje rozpor mezi pozorováním paleontologů a údaji astronomů o druhohorní době. Podle astronomů tehdy na zem nedopadlo žádné větší nebeské těleso, ale paleontologové mají zjevné doklady o explozích, po kterých vyhynuli dinosauři a stovky dalších druhů. Jednalo se o následek poněkud velkorysých pyrotechnických efektů na koncertě Tyls. Mezi námi - vesmír to přežil, ale zase teda to nebylo tak šmrncovní. Mluvit o tom můžeme, protože vyšetřování skončilo již během třetihor, ale my se soudního projednávání nebojíme. Jednak nám od té doby pošta není schopna doručit předvolání, druhak, a to hlavně, podle tehdejšího právního řádu se nejednalo o trestný čin.

Z novější doby citujme třeba koncert u příležitosti, kdy posvátnou horu Mont Beat zlézal praotec Čech s prabábou Čéškou, která ho velmi zlobila v koleně. Tam pan Čech pronesl onu památnou větu, že basa tvrdí muziku. Historici ale jako vždy vše, zkomolili větu nějak tak, jako že mléko strdí med. Název hory, původně sopky známé svými rytmickými erupcemi - Mont Beat, čili rytmická hora, špatně pochopili jako Mont Beet, čili hora Říp. Už tenkrát češi neuměli cizí jazyky (ani je pořádně usmažit na cibulce).

Drobnou nepříjemnost způsobil pan Uljanov, který navštívil náš koncert při své návštěvě v Praze. Byl tak nadšen, že na naši počest dal vypálit oslavnou salvu z děl svého křižníku. Rámus to byl tak velký, že jistá skupina gangsterů to považovala za výstřel z nedaleko stojící Aurory, což bylo smluvené znamení, že mají začít oblékat zimní kabát. Takové znamení ale mělo přijít jindy, takže zmatení gangsteři začali místo toho obléhat Zimní palác. S následky následujících událostí se mnoho zemí dotýká podnes.

Jeden koncert na dně Mariánského příkopu byl tak hlasitý, že z toho všechny okolostojící ryby ohluchly a protože se neslyšely, přestaly i mluvit a od těch dob jsou hluchoněmé, což za mého mládí nebývalo.

Skupina se vyznačuje tím, že po celou dobu své existence má naprosto stabilní kádr čtyř stálých členů, ve kterém se vystřídalo několik set hudebníků a na některých koncertech hráli dokonce až i dva hudebníci společně, jenže každý v jiném městě či světadíle a v jiném období. Hudba by se dala charakterizovat jako hudba sfér, většinou je ale spíše nefér.

V dobách totality bylo mnoho kapel donuceno občas změnit název, aby oklamaly úřady, když bylo skupině s původním názvem zakázáno hrát. Skupina Tyls byla nucena měnit svůj název během každého svého koncertu několikrát, v období největšího útlaku až i stosedmnáctkrát během jediné písničky. Je sice pravda, že ta písnička byla poněkud delší, ale zde se pamětníci ve svých údajích rozcházejí, jedni tvrdí že trvala dvacet sedm let, jiní zas, že dvacet sedm sekund. Podle důvěrných zdrojů blízkých k jednomu ze vzdálených příbuzných jednoho či druhého člena kapely, které si ale nepřejí být uvedeny (v omyl), je verze druhá pravdivější, ale je možné i to, že měla buď dvacet sedm slok, nebo dvacet sedm slov. Ať už tak, nebo tak, nebo tak, nebo tak, jedná se částečně o naprostý rekord. Někdy zase měla v případě nutnosti až i 324 názvů současně najednou v jednom okamžiku. Ale díky tomu, že tento fakt není pravdivý, ve skutečnosti nikdy název nezměnila. Z jejích historicky doložených názvů uveďme například:

Jožka Uplácal Band, 4Lo3, Lu2, S3H, o2ha, KSČ (neboli Karel Snědl Čokoládu), Pražská výtržnice, KSČM (neboli Kupa Stupidních Černých Mamlasů), Jožka Uplácal Bábovičku Band, ODS (neboli Obludně Děsná Sračka), Way ce, Boris Povijan, Malá oční bulva, Noční optika, Noční-K-opal, Koukal nekoukal, Nahoru výtahem dolů let, Pád Kunovice, Ptakoret, Kláry nět, Hon Da, Noční-K-lub, Vyhlídkový sklep, Klas-I-ka, Úpěnlivý nezájem, Nočník útočník, Občanská záložnice, Řetězová akce, Pouličník, Virtuální poluce, VB (neboli Volské Bulvy), Kalhoty proklatě nízko, Vasil Tasil, Šebesta a Machová, Můra Vanka, Ledový doutnák, Chasa tvrdí muziku, Porgy and nahoře Bess, Tisková pochyba, Cukr a Tyč, Rytíř v plném hnoji, Lucie De Bil la Heute, Tichý Don Juan, Nežesti, Zničeho nit, Černobílý pasažér, Zničeho nanic, Sešlost vděkem, Nemilosrdná sestra, Převážná menšina, Polední vůle, Mr. D. A. Nice, Poslední vůl, Zaye busy, Právo feta, Pusťgrešle, Něžná nenávist, Chorobná nezávislost, Mlčenlivý řečník, Právo gheta, Tichý rámus, Katakombo.... A nemnoho dalších.

20.4.2004