Ani!

hudba i text: Jiřulka (březen 2000)

Ve štědré souhře marnotratných negací
nahý osud sedí a tvé oči hoří
zkrocení asfaltoví holubi se navrací,
na stěnách čisté vůle záhyby se tvoří

Je to jako sen, je to jako děs,
svlečené myšlenky hrají sumo dál
když nechceš vést, tak aspoň napověz,
rozhýbej se, nebo mosty spal

Až budem stát, až budem bezradní
bez vidin cíle, zlomená kola
na duši neúrodné polohy se rozladí
krátery iluzí otevřou se zdola

Je to jako sen za jasného dne
částečné pouto na soumrak dolehne
dýchavičný obzor neúprosně spí
zbývá jen vymyslet, kam bychom vlastně šli

Nemá cenu sedět zticha, není šance řvát
hlas bezmocně kroutí špačky, ze slov větu nesestaví
z věty slova poztrácel by rád

Je to jako sen v noci zrozený
přiloží do kotle a hvězdy zazáří
rozsvítí ticho a tmu rozezní
posype světlem kousky všedních dní.

Je to jako zmoklá ryba, jako ztuhlá kost,
jako socha bez obleku, jako tanec na útěku
jako stromy osázený most

Komentář (zobrazit/skrýt)

Tenhle text měl být naprosto výjimečný, plánoval jsem ho jako můj vůbec první abstraktní text, abych tak reagoval na častou výtku mých spoluhráčů, že jsou mé texty strašně konkrétní a polopatické. Začal jsem tak, že jsem vzal první řádek své hodně staré abstraktní blbé básničky a modifikoval jsem ho viz první řádek tady nahoře, aby byl ještě abstraktnější. Ona totiž ani ta stará básnička nebyla tak úplně abstraktní, i když původně měla být, ale bylo vidět, že je inspirovaná středoškolskou algebrou.

K tomu jsem přidělal v druhém řádku ...nahý osud, a běda, už jsem se v tom vezl, ač původně abstraktní, náhle pro mě oba ty obrazy nabyly jasnou konkrétnost a zbytek písně už jsem dopsal zase jako vždycky konkrétně - tedy pro mě. I když pro toho, kdo neví, čeho se to týká, nejsou nijak polopatické, no aspoň tohle mi vyšlo. Zatím nemám sílu prozradit, jaký to těžký problém je tady vyjeven. Ale navzdory tomu je v posledních dvou slokách katarze, smíření. Prozradím jen poslední řádek, konkrétní obraz: Když jdete v Praze po mostě Legií, třeba od Národního divadla na Újezd, vidíte kolem sebe - na jaře rozkvetlé - jírovce, lidově kaštany, a to je úžasná krása.